Stavba

Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

Stavební část

Stavební část zahrnuje všechny stavební objekty příslušné stavby, ve svém souhrnu zabezpečuje plnění jejich účelových a užitkových funkcí.

Stavební objekt

Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, tvoří prostorově ucelenou, technicky samostatnou část stavby a účelově vymezenou funkci.

Technologická část stavby

Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní celky, soubory strojů a zařízení, inventáře, vč. jejich montáží, jejich souhrnným výsledkem je realizace technologických procesů splňujících požadované užitkové funkce stavby.

Oprava

Oprava odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo nového provozuschopného stavu.

Udržovací práce

Udržovacími pracemi se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se jeho následkům a odstraňují drobné závady.

Rekonstrukce

Jsou zásahy do konstrukcí, dispozice nebo technologické části stavebních objektů, cílem je zlepšení technických parametrů bez změny jejich funkce.

Adaptace

Adaptace mění dosavadní funkci stavebních objektů, přizpůsobuje je jinému účelu.

Stavební úpravy

Jsou změny, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za změny dokončených objektů se též považují přístavby a nadstavby.

Modernizace

Modernizací se odstraňuje morální opotřebení stavebních objektů (HIM = hmotný investiční majetek) s cílem zvýšit vybavenost a funkční užitkové vlastnosti.

Stavební zákon – tedy Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – je zdaleka nejdůležitější normou v celé stavební oblasti. A to pro všechny účastníky procesů, tedy projektanty, realizační firmy, pracovníky stavebních úřadů a všech ostatních. Ze stavebního zákona pak vycházejí či jej doplňují jednotlivé prováděcí předpisy. Pro projektování staveb je pak výchozím bodem § 159 – Projektová činnost ve výstavbě, základní povinnost projektanta pak zákon stanovuje „je povinen zejména dbát platných právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu“. Konkrétní obsah jednotlivých typů a stupňů projektových dokumentací pak určují prováděcí předpisy, především pak Vyhl. č. 499/2006 Sb. v platném znění, dnes především pak Vyhl. č. 62/2013 Sb., která přesně určuje rozsah a obsah jednotlivých stupňů stavebně technických dokumentací.

Stupně projektové dokumentace závazně definuje Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, v platném znění, tedy aktuálně ve znění Vyhlášky č. 62/2013 Sb. Vyhláška takto přesně definuje obsah jednotlivých stupňů vždy s odvoláním na konkrétního ustanovení základního předpisu (tedy Stavebního zákona).

Vyhláška jednotlivé stupně definuje takto:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.

Společná dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. písm. a) až e) stavebního zákona nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení.

Dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace skutečného provedení stavby.

Jedna z nejčastějších otázek vůbec. Cena vždy závisí na rozsahu a náročnosti práce stavební projekce. Ujednání o ceně musí být konkrétní a dohodnuté předem. Dohoda o ceně je vždy součástí smlouvy o dílo (či jiné smlouvy, případně přesně specifikované nabídkové ceny a její akceptace ze strany objednatele projektových či inženýrských prací), nedílnou součástí je i harmonogram plateb, podmínek za kterých bude cena plněna apod. Základním výchozím sazebníkem je Sazebník pro navrhování cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA, kterým se řídí převážná část projektantů a projektových kanceláří a studií. Tento sazebník je velmi přesně a detailně rozpracován. Velmi detailně jsou rozpracovány i jednotlivé části projektových a inženýrských prací, a to co do obsahu i oborové skladby. Základními modely stanovení ceny dle UNIKA je pak Kalkulace dle nákladů a zisku, Kalkulace dle hodinových sazeb a třetí možností je Kalkulace dle sazebníku na základě výše investičních nákladů projektované stavby. Na cenu pak mají jistě vliv i místní podmínky, předprojektová připravenost investičního záměru, požadovaný rozsah právě předprojektových prací, ostatních inženýrských prací (jednání s úřady, zajišťování podkladů apod.). Výsledkem je pak logicky dohoda investora stavby a zpracovatele projektové dokumentace (dodavatele inženýrských prací). Tato je pak přímo uvedena do smlouvy o dílo (či jiné smlouvy).

Bohužel tady Vás v tomto okamžiku zklameme. Přípojky inženýrských sítí z veřejného řadu (veřejný vodovod, plyn, dálkové vytápění, elektřina, kanalizace) do budovy jsou samostatnou kapitolou projektové dokumentace. I zde probíhá postupná digitalizace, ale dokumentace veřejných řadů je ve výlučné kompetenci správců inženýrských sítí. Vlastní přípojku od tohoto veřejného řadu do domu (tedy po začátek vnitřních rozvodů) již zakreslit lze, je to však zcela samostatná oblast a doporučujeme ji s námi konzultovat individuálně.

Vlastní výměnou oken tato nutnost nevzniká. Pokud totiž zachováte původní rozměry (a tím neměníte vzhled domu), pak nemusíte žádat o vyjádření stavební úřad, sousedy, nebude probíhat žádné stavební řízení. Pokud však uvažujete o dalších stavebních úpravách, například zateplení střechy, možná i celkové rekonstrukci střechy, zateplení fasády, pak se již může stát, že se bude měnit vzhled domu, možná i výška (při rekonstrukci střechy), a v takovém případě se již bez podkladů pro stavební řízení neobejdete. Celkově lze na tomto místě určitě doporučit minimálně předběžnou konzultaci s místně příslušným stavebním úřadem. V konkrétní místní situaci totiž mohou i do takto zamýšlené jednoduché stavby vstoupit další faktory, a to např. stanovisko státní památkové péče, může se jednat o zábor obecního pozemku např. z důvodu dočasné stavby lešení a jiné konkrétní místní vlivy. Pokud se pak bude jednat o využití některého z dotačních titulů, pak je stavební projektová dokumentace nutností.

Jediným rozdílem je neuvedení jednotkových cen u tzv. slepého rozpočtu (odtud pochází i jeho název „slepý“). Postup, který je vždy doporučován, je vyhotovit projektovou dokumentaci do stupně, který umožní odborné zpracování položkového rozpočtu. Prvním krokem je tedy projektová dokumentace, krokem druhým je zpracování tzv. výkazu výměr. Výkaz výměr pak definuje jak výměry jednotlivým položkám, tak tyto vlastní položky. Proto velice záleží na tom, jak podrobně je dokumentace zpracována – tedy v jakém je stupni a dopracovanosti detailů, přesných materiálových skladeb apod. Čím propracovanější je stupeň projektové dokumentace, tím je přesnější výkaz výměr a tím i rozpočet stavby. Slepý rozpočet je pak normálním položkovým stavebním rozpočtem, ze kterého rozpočtář odstraní jednotkové ceny, ale vše další, zůstává (materiálové skladby, výměry apod.). Realizační firmy pak dle vlastních provozních cen naceňují takto od investora (či jeho zástupce) obdrženého výkazu výměr. Mají stejný podklad, což je nezbytnou podmínkou pro to, aby byly takto zpracované nabídkové ceny od realizačních firem srovnatelné (jestliže by výkaz výměr a rozpočet zpracován nebyl, pak mohou naceňovat pouze dle projektové dokumentace a pro investora stavby je v této fázi přípravy stavby velice problematické se dopracovat k vůbec srovnatelnému základu, a to proto, že každá z realizačních firem naceňuje trošku – či více – něco jiného).

Záleží na charakteru střechy a rozsahu celkové stavební operace, kterou budete v rámci zateplení střechy provádět. V tom nejjednodušším případě, kdy nedochází např. ke změně výšky hřebene budovy, zásadní změně vzhledu budovy jako takové, je docela pravděpodobné, že ani nebudete žádný projekt potřebovat, protože nebude zahajováno stavební řízení. I v takovém případě je ale otázkou, zda-li pro vysoutěžení co nejlepší ceny dodávky prací vystačíte s „bezprojektovou“ variantou zadání poptávky na stavební práce. Je pravděpodobné, že Vám každá z oslovených realizačních firem nacení něco jiného a porovnání cen je pak v podstatě nemožné. Druhým úhlem pohledu otázka, kdo pak navrhne stavebně-technické parametry pro zateplení střechy. Není uvedeno, zda se jedná o nějaký typ šikmé střechy, nebo ploché střechy např. s požadavkem pochůznosti, jaká je stávající skladba střechy, jak budou vycházet kondenzační a tepelně technické výpočty, kdo toto tedy závazně určí, jestliže projekt nebude zpracován. Je zde opravdu velké množství otázek, a tyto má řešit právě zkušený projektant (i když např. není v některých jednodušších případech projekt přímo požadován předpisy pro např. realizaci stavebního povolovacího řízení). A další, neméně důležitým faktem je, že se v případě střechy, jakožto společné konstrukce budovy, jedná o společné peníze vlastníků či nájemců bytů, je otázkou, zda je to dobrá varianta. V případě, kdy se však plánují stavební práce které spadají pod stavební řízení, nebo dokonce chcete žádat o dotaci, bez  stavebního projektu se stoprocentně neobejdete.

Ne, nebudete. Na stavební úřad předkládáte vždy projektovou dokumentaci v tištěné podobě. Alespoň do dnešního dne. Co bude za pár let či dříve nikdo neví. Ale dnes určitě ne. Stavební projektant vyhotoví stavební projekt vždy v digitální podobě, tento pak dostanete pro stavební úřad od projektanta v tištěné podobě. Se vším Vám poradí vhodně zvolený zodpovědný stavební projektant.

Projekt na CD/DVD ve formátu .pdf je zcela v pořádku. Na každém běžném počítači se zcela běžným programovým vybavením si tento projekt otevřete, můžete si jej prohlížet, uložit, zálohovat, poslat elektronickou formou dál (samozřejmě nemůžete do projektu vstupovat, tento upravovat, tak, jako každé „pedeefko“). Jinak k dotazu, Vámi zvolený projektant postupoval  správně, projekt v .pdf Vám připravil na CD/DVD, takto je to v pořádku a měli by tak projektanti postupovat ve všech případech. Odpověď na Vaši otázku, zda je to „digitální forma“, tak z hlediska toho, že budu chtít projekt upravovat, dopracovávat, připravovat např. pro projektanty jednotlivých profesí, prostě používat jako digitální podklad pro další účely, tak v tomto úhlu pohledu .pdf použít nelze. Je potřeba použít přímo zdrojový program, a tím je v drtivé většině AutoCAD, tedy formát .dwg Tento je vlastnictvím autora, tedy projektanta, projekční kanceláře atd. Je zde rozdíl v předepsané formě a platnosti projektových dokumentací z pohledu vlastní tvorby (.dwg systém) a použitím při povolovacích řízeních a realizaci vlastní stavby. Zde je závazná a platná pouze tištěná forma, která je ověřena předpisy stanoveným autorizovaným projektantem (ve případě větších staveb pak několika profesními projektanty), v elektronické formě se samozřejmě může cokoliv poškodit, vymazat, změnit atd. a původní projektant nemá možnosti tomuto zabránit, kdyby postupoval elektronickou formu .dwg „ na počkání dál“.

Ano,  má a postupuje správně. Objednáním a úhradou stavebního projektu si objednáváte projektovou dokumentaci, nikoliv „zdrojový kod její tvorby“, tedy soubor .dwg vytvořený v projektovém programovém prostředí (AutoCAD). Samozřejmě je možnost se s projektantem domluvit na podmínkách odprodeje zdrojového kodu (.dwg).  Ale tato situace se musí smluvně ošetřit nejlépe předem (např. již v jiných dotazech uvedena odpovědnost za poškození el. souborů, jejich smazání, případné neodborné změny a přepracování – za toto nemůžeme logicky nést projektant odpovědnost a je nutno smluvně ošetřit). Pro veškerá stavební řízení a realizaci stavby je vždy závazná tištěná forma s autorizačním osvědčením příslušných odborných zpracovatelů. Jinak tomu zatím technicky být ani nemůže.

Nezbytně jej většinou nepotřebujete. Ale vždy záleží na konkrétních místních podmínkách. Kdyby byl k dispozici, a především pak v situaci, kdy budou některé části nosných konstrukcí přímo navazovat na stávající, nebo se budou dokonce některé nosné konstrukce opakovat (budou stejné, jako v případě stávající části haly), bylo by to výborné. Ale nezbytnou podmínkou to není. Opravdu vše záleží na konkrétních podmínkách dané stavby. Začíná se většinou geologicky inženýrským posouzením, a to v drtivé většině  převzít nelze (i o pár metrů dál oproti původní stavbě mohou být docela zásadní rozdíly v geologických podmínkách a tedy zcela jiné podmínky pro projekt zakládání stavby atd.), je otázka již uvedené návaznosti především nosných konstrukcí v případě stávající stavby a části nově projektované apod. Těch souvislostí je docela hodně. Nejlépe je přímo s projektantem ve fázi předprojektové přípravy stavby zkompletovat maximum možných stávajících podkladů a hold z nich použít, co použitelné bude. Zkušený projektant Vám s tímto určitě poradí.

Toto je velmi častá otázka při jednání s investory. V některé z dřívějších otázek jsme se již k tomuto vyjadřovali, je to pochod dvou proudů, které jdou jakoby proti sobě. Na straně jedné požadavek na stupeň projektové dokumentace určený předpisem, ne více (tedy nebude např. obsahovat detaily provedení, zcela přesné materiálové skladby atd.). Tomuto postoji investora se jistě dá rozumět. Na stranu druhou naprosto proti jde fakt, že je požadavek na co největší přesnost budoucích investičních nákladů stavby. První možností u stanovení budoucí ceny stavby jsou agregované směrné ceny (za kubík obestavěného prostoru, za stavební díl, za metr čtvereční plochy daného typu atd.), i v tomto případě může být maximálně agregované nebo i v agregátech rozpracované do podrobnějších cen. Přesná cena to ale nebude. Tuto je možná spočítat pouze zpracováním výkazu výměr, který určí co nejpřesněji položky a jejich množství. Pak již není problém nacenit, tedy zpracovat položkový stavební rozpočet. Obecně pak lze s určitou mírou benevolence říci, že stačí stupeň projektové dokumentace DSP (Dokumentace pro vydání stavebního povolení), optimální je však z projektu ve stupni DPS (Dokumentace provedení stavby – dříve Realizační projekt). Je to určitý finanční náklad pro investora stavby ve fázi zpracování projektové dokumentace, ale tento se vrchovatě vrátí ve formě úspory budoucích nákladů na vlastní realizaci stavby, protože souvislosti budou promyšleny, bude zvolena nejlepší stavebně-technická i ekonomická varianta a bude vysoutěžena velmi dobrá cena realizace stavby. Prostě platilo a platí, že dobrý projekt významnou měrou předurčuje dobrý průběh a výsledný stav realizované stavby.